Close

New articles

Údajné nebezpečí sexuálních her. Rady lékařů

Určité nebezpečí hrozí v životě asi na každém kroku. Ovšem taková nebezpečí, která měla údajně hrozit při sexu ve středověku, z dnešního pohledu rozhodně nejsou založena na pravdě. Nebo snad věříte, že hladový muž může při sexu ochrnout, honosná strava spěje ke sterilitě, tělesná rozkoš zkracuje život a hubení mít sex vůbec nesmí? Tyto a další rady byly však dříve běžné.

V dnešní demokratické společnosti, ve které si každý může myslet a dělat prakticky cokoliv (v rámci zákonů) je nepředstavitelné, že by nám někdo přikazoval, jak se máme chovat ve svých ložnicích, s kým se milovat, kdy a jakým způsobem. Středověcí lékaři a hlavní myslitelé na to však měli jiný názor. Pojďte se s námi podívat na nejzajímavější doporučení, rady a varování tehdejších lékařů.

V roce 1503 napsal lékař Symphorien Champier knihu The Ship of Virtuous Ladies, která pojednávala o zajímavých ženách a jejich činech. Neodpustil si však připsat i pár tipů, jak mít zdravý sex a plodit děti. Některé tipy jsou v dnešní době vskutku úsměvné, ale zároveň až mrazivě podtrhují skutečnost, že stokrát opakovaná pravda stává se pravdou a pokud lidé neměli v té době možnost získat informace jiným způsobem, nezbývalo jim než uvěřit.

Správný věk, atraktivní potomstvo

Podle středověkého lékaře byl jedním z nejdůležitějších aspektů zdravého manželského sexu správný věk obou partnerů. Pro ženy byl ideální věk na vdavky 16 až 20 let, pro muže 30 až 35 let. U ženy mladšího věku hrozilo dle lékaře nebezpečí, že bude navždy nemocná a manžel se o ni bude muset starat, namísto toho, aby se žena starala o něj.

A pokud byla dívka příliš nízká, čekalo se do 21 let, zda nevyroste, jak uvádí. V opačném případě, nebo v případě, že budou oba partneři mladší uvedeného věku, hrozilo, že se jim narodí nemocní a příliš malí potomci.

Sex jen na jaře a v zimě

Podle Champiera by nemělo být lidem dovoleno souložit v jakémkoliv jiném období než na jaře či v zimě. Léto bylo podle lékaře k početí nevhodné a podzim naprosto nepřicházel v úvahu. K otěhotnění nejvíce spělo jaro, kdy bylo v přírodě vlhko a teplo, ale pokud se ženě nepodařilo otěhotnět, mohla to zkusit i v zimě, kdy měla údajně největší šanci na početí.

Zapovězeny pro sex měly být ale dle středověké církve i čtvrtek, pátek a neděle, období půstu, čas před Vánocemi a další dny, jak píše.

Muž nesmí být sytý ani hladový

Rovněž jídlo mělo dle lékaře velký vliv na početí. Jak uvádí ve své knize: „Pokud najedený a sytý muž vstoupí do světa tělesného, oslabí své tělo, nervy a způsobí si bolest nohou a kolen. Pokud tak bude činiti pravidelně, části jeho těla zadrží příliš mnoho vody, bude mít problémy s dýcháním a začnou se mu třást nohy.“ Jenže jak dále uvádí, ani hladový muž by se neměl oddávat sexuálním hrátkám: „Pokud se muž chová tělesně, když má hlad či žízeň, poškozuje své tělo a vysušuje ho.

Přirozené teplo se rozptýlí, negativně ovlivní jeho zrak a může ochrnout.“

Ani podle však neměl sex nikdy sloužit k potěšení, ale primárně k plození dětí.

Luxusní strava spěje ke sterilitě

Nejde ale jen o to, zda mít sex před jídlem, či po něm. Důležité podle lékaře bylo také to, co do svého žaludku vpravíte. Údajně prý bylo nebezpečné jíst příliš mnoho hořkého a pít velké množství studené vody, jelikož tyto potraviny vedly ke neplodnosti. Platilo to jak pro muže, tak pro ženy. A nezapomněl dodat, že mnohem více ohroženi jsou ti nejmoudřejší a nejmajetnější, kteří jsou mnohem náchylnější než ti, kteří vyrůstají na fazolích a kaštanech.

Příliš mnoho sexu škodí

A když už jste věděli, s kým máte mít sex, kdy máte mít sex a co před ním či po něm jíst, přišlo další varování. I podle příliš častý sex totiž údajně způsoboval velké nebezpečí, jelikož měl škodit nervům, oslabovat žaludek, způsobovat rychlejší stárnutí, vypadávání vlasů a ochabování zraku.

Champier se dokonce nebál tvrdit, že: „samci vrabců žijí jen jeden rok nebo dva, a to kvůli své zhýralosti. Totéž platí u mužů, kteří si berou krásné ženy. Kvůli svým nezkrotným rozkoším umírají mladí nebo okamžitě po sňatku.“ A pokud jste jako muž měli to štěstí, a i přes četné sexuální hrátky přežili, varoval Champier dále, že vás vaše zhýralost dožene ve stáří a budete trpět dnou a oslabenou imunitou.

Kdo mít sex nesměl

Podle Champiera navíc někteří lidé k sexu vůbec stvořeni nebyli. Jejich tělo k tomu zkrátka nebylo určené. Sex měl být určen pro dnešního sangvinika či flegmatika, nikoliv pro cholerika či melancholika. Naopak ti, kteří měli suché a hubené tělo, měli před sexem prchat jako před vrahem.

Lékař na ně apeloval, že pro ně není nic smrtelnějšího než právě tělesné choutky. Sex by však podle něj neměli mít ani slabozrací jedinci, ti, co mají problémy s žaludkem či staří lidé. Obecně pak varoval, že život je příliš krátký na to, aby si ho lidé zkracovali tělesnou rozkoší.

Údajné nebezpečí sexuálních her. Rady lékařů

Určité nebezpečí hrozí v životě asi na každém kroku. Ovšem taková nebezpečí, která měla údajně hrozit při sexu ve středověku, z dnešního pohledu rozhodně nejsou založena na pravdě. Nebo snad věříte, že hladový muž může při sexu ochrnout, honosná strava spěje ke sterilitě, tělesná rozkoš zkracuje život a hubení mít sex vůbec nesmí? Tyto a další rady byly však dříve běžné.

V dnešní demokratické společnosti, ve které si každý může myslet a dělat prakticky cokoliv (v rámci zákonů) je nepředstavitelné, že by nám někdo přikazoval, jak se máme chovat ve svých ložnicích, s kým se milovat, kdy a jakým způsobem. Středověcí lékaři a hlavní myslitelé na to však měli jiný názor. Pojďte se s námi podívat na nejzajímavější doporučení, rady a varování tehdejších lékařů.

V roce 1503 napsal lékař Symphorien Champier knihu The Ship of Virtuous Ladies, která pojednávala o zajímavých ženách a jejich činech. Neodpustil si však připsat i pár tipů, jak mít zdravý sex a plodit děti. Některé tipy jsou v dnešní době vskutku úsměvné, ale zároveň až mrazivě podtrhují skutečnost, že stokrát opakovaná pravda stává se pravdou a pokud lidé neměli v té době možnost získat informace jiným způsobem, nezbývalo jim než uvěřit.

Správný věk, atraktivní potomstvo

Podle středověkého lékaře byl jedním z nejdůležitějších aspektů zdravého manželského sexu správný věk obou partnerů. Pro ženy byl ideální věk na vdavky 16 až 20 let, pro muže 30 až 35 let. U ženy mladšího věku hrozilo dle lékaře nebezpečí, že bude navždy nemocná a manžel se o ni bude muset starat, namísto toho, aby se žena starala o něj.

A pokud byla dívka příliš nízká, čekalo se do 21 let, zda nevyroste, jak uvádí. V opačném případě, nebo v případě, že budou oba partneři mladší uvedeného věku, hrozilo, že se jim narodí nemocní a příliš malí potomci.

Sex jen na jaře a v zimě

Podle Champiera by nemělo být lidem dovoleno souložit v jakémkoliv jiném období než na jaře či v zimě. Léto bylo podle lékaře k početí nevhodné a podzim naprosto nepřicházel v úvahu. K otěhotnění nejvíce spělo jaro, kdy bylo v přírodě vlhko a teplo, ale pokud se ženě nepodařilo otěhotnět, mohla to zkusit i v zimě, kdy měla údajně největší šanci na početí.

Zapovězeny pro sex měly být ale dle středověké církve i čtvrtek, pátek a neděle, období půstu, čas před Vánocemi a další dny, jak píše.

Muž nesmí být sytý ani hladový

Rovněž jídlo mělo dle lékaře velký vliv na početí. Jak uvádí ve své knize: „Pokud najedený a sytý muž vstoupí do světa tělesného, oslabí své tělo, nervy a způsobí si bolest nohou a kolen. Pokud tak bude činiti pravidelně, části jeho těla zadrží příliš mnoho vody, bude mít problémy s dýcháním a začnou se mu třást nohy.“ Jenže jak dále uvádí, ani hladový muž by se neměl oddávat sexuálním hrátkám: „Pokud se muž chová tělesně, když má hlad či žízeň, poškozuje své tělo a vysušuje ho.

Přirozené teplo se rozptýlí, negativně ovlivní jeho zrak a může ochrnout.“

Ani podle však neměl sex nikdy sloužit k potěšení, ale primárně k plození dětí.

Luxusní strava spěje ke sterilitě

Nejde ale jen o to, zda mít sex před jídlem, či po něm. Důležité podle lékaře bylo také to, co do svého žaludku vpravíte. Údajně prý bylo nebezpečné jíst příliš mnoho hořkého a pít velké množství studené vody, jelikož tyto potraviny vedly ke neplodnosti. Platilo to jak pro muže, tak pro ženy. A nezapomněl dodat, že mnohem více ohroženi jsou ti nejmoudřejší a nejmajetnější, kteří jsou mnohem náchylnější než ti, kteří vyrůstají na fazolích a kaštanech.

Příliš mnoho sexu škodí

A když už jste věděli, s kým máte mít sex, kdy máte mít sex a co před ním či po něm jíst, přišlo další varování. I podle příliš častý sex totiž údajně způsoboval velké nebezpečí, jelikož měl škodit nervům, oslabovat žaludek, způsobovat rychlejší stárnutí, vypadávání vlasů a ochabování zraku.

Champier se dokonce nebál tvrdit, že: „samci vrabců žijí jen jeden rok nebo dva, a to kvůli své zhýralosti. Totéž platí u mužů, kteří si berou krásné ženy. Kvůli svým nezkrotným rozkoším umírají mladí nebo okamžitě po sňatku.“ A pokud jste jako muž měli to štěstí, a i přes četné sexuální hrátky přežili, varoval Champier dále, že vás vaše zhýralost dožene ve stáří a budete trpět dnou a oslabenou imunitou.

Kdo mít sex nesměl

Podle Champiera navíc někteří lidé k sexu vůbec stvořeni nebyli. Jejich tělo k tomu zkrátka nebylo určené. Sex měl být určen pro dnešního sangvinika či flegmatika, nikoliv pro cholerika či melancholika. Naopak ti, kteří měli suché a hubené tělo, měli před sexem prchat jako před vrahem.

Lékař na ně apeloval, že pro ně není nic smrtelnějšího než právě tělesné choutky. Sex by však podle něj neměli mít ani slabozrací jedinci, ti, co mají problémy s žaludkem či staří lidé. Obecně pak varoval, že život je příliš krátký na to, aby si ho lidé zkracovali tělesnou rozkoší.