Close

New articles

Češi se bojí zkrácení rodičovského příspěvku. Stát by získal až...

Jedním z jejich návrhů na ozdravení veřejných rozpočtů je zkrácení poskytování příspěvku o jeden rok, a tedy i o snížení celkové vyplacené částky. Výdaje státu by se tak mohly podle jejich odhadů snížit o pět až sedm miliard korun.

Stejně jako další maminky, které sdílejí stejné obavy, se proto paní Šebestová bojí, že politici přejdou od slov k činům. Rodičovský příspěvek by jí výrazně chyběl, přitom by nejméně jedno z jejích dětí kvůli zdravotním potížím do mateřské školky zřejmě ani nevzali.

„Proto ani není pravděpodobné, že bych si mohla najít práci,“ obává se Šebestová.

Od realizace nápadu na zkrácení rodičovské chtějí politiky odradit neziskové organizace zaměřené na podporu rodin sdružené v Rodinném svazu. Podle plánu NERV by mělo být druhou stránkou věci snížení administrativní zátěže pro jesle, dětské skupiny a školky a větší podpora pracujících rodičů ze strany zaměstnavatelů.

Právě v tom je ale podle místopředsedkyně Rodinného svazu Marie Oujezdské zakopán pes. „Zlepšovat podmínky pro rodiče na trhu práce je mnohem složitější než zkrátit rodičovskou dovolenou. To se dá naopak udělat jako mávnutím proutkem,“ řekla Oujezdská. Získaná úspora by přitom byla zanedbatelná.

Aby mělo navrhované opatření smysl, bylo by podle ní totiž potřeba nejprve zainteresovat zaměstnavatele, aby rodičům nabízeli zkrácené úvazky. „Pracovat na něj ale u nás obvykle není možné, protože nabídka zkrácených úvazků je u nás jen na čtvrtině průměru Evropské unie,“ posteskla si Oujezdská. 

Obavy jsou předčasné

Podle úředníků zatím o případném zkrácení rodičovského příspěvku není rozhodnuto, přesto je podporuje například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Zejména proto, že současná délka české rodičovské je ve srovnání se zahraničím raritou a její přínos pro rodiny s dětmi a ekonomiku je kontraproduktivní,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Filip Běhal. Vláda podle něj bude o celém balíku návrhů NERV teprve jednat, a výsledky představí v první polovině příštího roku.

Obavy jsou zatím předčasné také podle ministerstva práce a sociálních věcí. „Musí proběhnout debata uvnitř jednotlivých koaličních stran a zejména je třeba najít shodu na úrovni vlády,“ řekla mluvčí ministerstva Eva Davidová.

Členové NERV vysvětlují, že si rozhodně „nezasedli“ zrovna na maminky. „Těch návrhů jsou desítky a vláda, pokud by chtěla jít tou cestou, tak si je může nakombinovat,“ řekl jeden z nich, ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal.

„My si pořád představujeme, že najdeme nějakou úsporu někde, kde to nebude bolet žádnou maminku, žádného policistu, úředníka nebo jiného člověka. Ale každá úspora něco bolí,“ prohlásil.

Podle Stroukala ale zejména u tohoto možného opatření bude nejprve potřeba vypracovat důkladné analýzy, co by jeho zavedení přineslo. „Už víme, co by obnášelo, kdybychom vrátili zpátky daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením takzvané superhrubé mzdy, ale tady zatím analýzy nemáme,“ dodal.

Češi se bojí zkrácení rodičovského příspěvku. Stát by získal až...

Jedním z jejich návrhů na ozdravení veřejných rozpočtů je zkrácení poskytování příspěvku o jeden rok, a tedy i o snížení celkové vyplacené částky. Výdaje státu by se tak mohly podle jejich odhadů snížit o pět až sedm miliard korun.

Stejně jako další maminky, které sdílejí stejné obavy, se proto paní Šebestová bojí, že politici přejdou od slov k činům. Rodičovský příspěvek by jí výrazně chyběl, přitom by nejméně jedno z jejích dětí kvůli zdravotním potížím do mateřské školky zřejmě ani nevzali.

„Proto ani není pravděpodobné, že bych si mohla najít práci,“ obává se Šebestová.

Od realizace nápadu na zkrácení rodičovské chtějí politiky odradit neziskové organizace zaměřené na podporu rodin sdružené v Rodinném svazu. Podle plánu NERV by mělo být druhou stránkou věci snížení administrativní zátěže pro jesle, dětské skupiny a školky a větší podpora pracujících rodičů ze strany zaměstnavatelů.

Právě v tom je ale podle místopředsedkyně Rodinného svazu Marie Oujezdské zakopán pes. „Zlepšovat podmínky pro rodiče na trhu práce je mnohem složitější než zkrátit rodičovskou dovolenou. To se dá naopak udělat jako mávnutím proutkem,“ řekla Oujezdská. Získaná úspora by přitom byla zanedbatelná.

Aby mělo navrhované opatření smysl, bylo by podle ní totiž potřeba nejprve zainteresovat zaměstnavatele, aby rodičům nabízeli zkrácené úvazky. „Pracovat na něj ale u nás obvykle není možné, protože nabídka zkrácených úvazků je u nás jen na čtvrtině průměru Evropské unie,“ posteskla si Oujezdská. 

Obavy jsou předčasné

Podle úředníků zatím o případném zkrácení rodičovského příspěvku není rozhodnuto, přesto je podporuje například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Zejména proto, že současná délka české rodičovské je ve srovnání se zahraničím raritou a její přínos pro rodiny s dětmi a ekonomiku je kontraproduktivní,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Filip Běhal. Vláda podle něj bude o celém balíku návrhů NERV teprve jednat, a výsledky představí v první polovině příštího roku.

Obavy jsou zatím předčasné také podle ministerstva práce a sociálních věcí. „Musí proběhnout debata uvnitř jednotlivých koaličních stran a zejména je třeba najít shodu na úrovni vlády,“ řekla mluvčí ministerstva Eva Davidová.

Členové NERV vysvětlují, že si rozhodně „nezasedli“ zrovna na maminky. „Těch návrhů jsou desítky a vláda, pokud by chtěla jít tou cestou, tak si je může nakombinovat,“ řekl jeden z nich, ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal.

„My si pořád představujeme, že najdeme nějakou úsporu někde, kde to nebude bolet žádnou maminku, žádného policistu, úředníka nebo jiného člověka. Ale každá úspora něco bolí,“ prohlásil.

Podle Stroukala ale zejména u tohoto možného opatření bude nejprve potřeba vypracovat důkladné analýzy, co by jeho zavedení přineslo. „Už víme, co by obnášelo, kdybychom vrátili zpátky daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením takzvané superhrubé mzdy, ale tady zatím analýzy nemáme,“ dodal.