Pokud se do sporu o valorizace důchodů nevloží ještě Ústavní soud, stoupnou v červnu penze výrazně méně, něž jak určovala dosavadní pravidla. Průměrný důchod ve výši 19 440 korun stoupne o 760 korun místo 1 770, o které by si penzista s průměrným důchodem polepšil dle předchozí úpravy. Nový princip je poměrně jednoduchý. Každý důchodce si polepší o 400 korun, k tomu mu ještě tzv. procentuální výměra stoupne o 2,3 procenta. Procentuální výměra penze se stanovuje individuálně: tak, že se od celého důchodu odečte základní výměra ve výši 4 040 korun.

Mimořádné valorizace přicházejí na řadu ve chvíli, kdy ceny rostou nejméně o pět procent. Za sledované období růst cen činil 11,5 procenta, o tuto částku se proto měly důchody původně během červnové valorizace zvednout. Podle vlády by ale takto vysoký růst nebyl udržitelný.

„Situaci musíme řešit zodpovědně a s ohledem na budoucí generace,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle propočtů ministerstva by červnové zvýšení důchodů bez mimořádné změny valorizací znamenalo nárůst výdajů státního rozpočtu o více než 34 miliard, a to jen pro letošek. V příštím roce by to bylo už skoro 60 miliard.

Na obří nárůst výdajů už bylo zaděláno za covidu. „Nebýt mimořádných valorizací nad požadavky zákona během pandemie, nemuseli bychom teď řešit tak zásadní nárůst výdajů. Bez nich by aktuální nárůst byl pomalejší i beze změny valorizačních pravidel,“ připomněla Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a také členka Národní ekonomické rady vlády.

Kdo šel do důchodu loni, vydělal. „Valorizace by neměly vytvářet nespravedlnosti, a to nejen mezi různými skupinami obyvatel, ale i přímo mezi důchodci,“ uvedla Horská. Poukázala tak na situaci, kdy lidé, kteří vstoupili do důchodu loni, mají díky započítání hned dvou mimořádných valorizací vyšší penzi než ti, kteří půjdou až letos.

„Současné valorizační schéma zvýhodňuje ty, kteří si zažádají o předčasný důchod a zachytí valorizaci v době vysoké inflace. Ostatní mohou mít o stovky až jednotky tisíc korun méně,“ vysvětlila Horská.

Ten, kdo nestihl loňské mimořádné valorizace a nestihne ani tu letošní, se musí smířit s tím, že bude mít nižší důchod než ten, kdo sice splňuje stejné podmínky pro výměru důchodu jako on, ale valorizace stihl. Proto se loni řadě lidem vyplatilo jít do předčasného důchodu.

Podle České správy sociálního zabezpečení si o předčasný důchod požádalo loni oficiálně či předběžně dohromady 120 tisíc lidí. Zhruba 40 tisíc z nich si ho už nechalo vyplácet, ostatní si výplatu zatím odložili. Běžně do předčasné penze ročně chodí kolem 30 tisíc lidí.

V souvislosti se zvýhodněním důchodců, kteří do penze odešli už loni, by vláda podle ekonoma Filipa Pertolda z think-tanku IDEA a poradce ministra Marina Jurečky v důchodové otázce měla zvážit, zda nezvýšit důchody na úroveň po loňských valorizacích i těm, kteří do penze vstoupí letos. „Pokud to technicky aspoň trochu možné bude, udělat by to měla,“ dodal pro.

Nízké důchody porostou víc. Předchozí způsob valorizací, který důchod valorizoval pouze procentuální částkou, zvýhodňoval důchodce s nadprůměrnou penzí. I to se od června změní. Například stávající průměrný starobní důchod, který dosahuje částky 19 440 korun se od června navýší o 760 korun, tedy zhruba o 3,9 procenta. Penzista, který nyní pobírá důchod ve výši osmi tisíc, od června dostane 8 480 korun, což už je šestiprocentní růst.

Červnová valorizace je pouze jednorázovým řešením. Podle Horské by proto bylo vhodné valorizační schéma změnit trvale a jeho novou podobu představit v rámci reformy důchodového systému, o které má být jasno už teď na jaře.

Principu, podle kterého by nižší penze ve výsledku stouply více než ty vyšší, by se podle Horské vláda mohla držet dál. „Důchody by měly být valorizovány tak, že by se nižší důchody navyšovaly výrazněji než vyšší důchody skrz vyšší absolutní částku a nižší procento z vyměřeného důchodu,“ popsala Horská možnost, jak by mohl vypadat v budoucnu růst důchodů.

Pertold ale upozornil, že skutečně nízkých důchodů v Česku moc není. „Nízkých důchodů kolem dvanácti tisíc zas tolik není a i ty dostaly poměrně slušné navýšení, když to srovnám s jinými dávkami, tak alespoň nějaká pomoc s vyššími náklady tam je,“ uvedl Pertold s tím, že velmi nízké důchody jsou často výsledek placení nízkých odvodů u živnostníků nebo nízkého počtu odpracovaných let.

Budoucí úprava valorizací by podle Horské měla kromě inflace lépe odrážet také vývoj reálných mezd. Současné nastavení totiž zohledňuje pouze jejich růst, nikoli pokles. „Je návrh, že by se v situaci klesajících reálných mezd důchody valorizovaly až v momentě, kdy by reálné mzdy vzrostly nad úroveň, která byla před jejich poklesem,“ doplnila Horská

Další valorizace nebudou. Další mimořádné valorizace už zřejmě potřeba nebudou. Zda k nim dojde, je totiž navázáno na meziměsíční změny v inflaci, nikoli na ty meziroční, a makroekonomické prognózy se shodují na tom, že inflace už letos bude postupně klesat.

„Meziměsíční inflace by tedy celkově neměla dosáhnout hranice, která by vyžadovala valorizace,“ vysvětlila Horská. Ani Pertold nečeká, že by letos přišla ještě další mimořádná valorizace. Změnit trvale schéma valorizací je ale nutné i podle něj.

„Výdaje na valorizace se musí buď snížit, anebo je třeba najít příjmy, které je uhradí. Ve valorizacích by se mělo změnit také to, komu a kolik se přidává. To by ve finále mohlo v důchodové reformě vypadat podobně jako červnová mimořádná valorizace,“ uzavírá ekonom.